Na MayDay budeme mít možnost setkat se s člověkem, který celý svůj život bojoval proti útlaku a za svobodu. Octavio Alberola je jeden z nejstarších žijících anarchistických militantů, aktivní účastník antifrankistického odboje a rozhodný libertarián a odpůrce diktatur. Octavio patří do generace anarchistů, kteří se pro svůj věk ještě neúčastnili bojů za Španělské občanské války a sociální revoluce, ale po prohrané válce pokračovali v exilu i v ilegalitě v odboji. Byl členem anarchistické organizace mládeže FIJL, působil nejprve v exilu v Mexiku, kam jeho rodina utekla po porážce republikánů v roce 1939 a kde se od roku 1955 podílel na přípravách kubánské revoluce proti Batistovi. Krátce po vítězné revoluci se postavil proti Castrovi, který se přihlásil jednoznačně ke komunismu a k Sovětskému Svazu.

Od roku 1962 byl Octavio koordinátorem aktivit skupiny Defensa Interior, což byla tajná buňka vytvořená společně CNT, FAI a FIJL, která měla za úkol znovuobnovit ozbrojený boj proti fašismu ve Španělsku po zničení posledních skupin maquis a antifašistického odboje. Konečným cílem skupiny měl být atentát na Francisca Franca, ale skupina se především snažila formou přímé akce vdechnout nový život zmírajícímu odporu proti diktatuře, která v té době držela společnost pevně v rukou. Alberola a jeho soudruzi věřili, že odstraněním hlavy režimu diktatura musí padnout. Nejprve se pokusila skupina zaútočit na Franka v roce 1962 v San Sebastianu, ale atentát se nezdařil a způsobil uvnitř režimu poprask. Dva z jeho přátel - Joaquín Delgado a Francisco Granado přijeli v roce 1963 do Madridu, kde chystali proti Frankovi další bombový útok. Shodou okolností ve stejnou dobu provedla jiná odbojová skupina dva útoky na sídlo korporativních odborů a sídlo bezpečnosti. Z tohoto útoku byli obviněni práve Delgado a Granado a během pár dnů popraveni. Ostatní členové skupiny byli tvrdě pronásledováni a necelá stovka jich byla zatčena.

Alberola se po rozbití skupiny DI dostal do Francie, kde byl i nadále činný v anarchistických strukturách. Po přechodu Španělska k demokracii bojoval za rehabilitaci svých spolubojovníků, což se mu po mnoha letech nakonec podařilo. V 70. letech byl ve Francii na popud španělského státu několikrát zatčen a strávil několik měsíců ve vazbě pro podezření z násilných aktivit.

Octavio je hnací silou organizace GALSIC - Podpůrné skupiny pro nezávislé libertariány a syndikalisty na Kubě, která kritizuje Castrovu diktaturu z anarchistických pozic a snaží se podporovat tamnějsí antiautoritáře. Jeho ostře vyhraněný postoj proti Castrovi, Chavézovi a dalším vládcům, kteří používají revoluční a antiimperialistickou rétoriku pro utužení vlastní moci, mu přinesl dost nepřátel z různých akademických pseudorevolučních kruhů.

Octavio nyní žije na jihu Francie, píše články do publikace CUBA Libertaria, napsal dvě knihy - Strach z paměti a Španělský anarchismus a revoluční akce, píše další dvě knihy, přednáší pro anarchistické odbory a zůstává aktivní na místní úrovni v anarchistických strukturách.
Do Prahy přijede se svou životní partnerkou a spolubojovnicí Ariane a budou společně mluvit o svých životních zkušenostech a lekcích, ze kterých se můžeme poučit i my.